|
ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝŠKOVÉ NEMOCI
Tato informace je specificky určená jako vzdělávací materiál. Není pojata ani ji nelze chápat jako lékařskou radu. Měli byste se poradit se svým lékařem o svém zdravotním stavu a veškerých možných zdravotních problémech.
Zejména předtím, než začnete užívat jakékoli léky.
Normální aklimatizace
Co je to velká nadmořská výška? Konvenční ”formální” lékařské definice jsou:
Vysoká výška: 1500 – 3500 m
Velmi vysoká výška: 3500 – 5500 m
Extrémní výška: nad 5500 m
Prakticky řečeno, obecně se nezabýváme výškami menšími než 2500 m, neboť výšková nemoc (akutní horská nemoc) se níže vyskytuje jen zřídka. Aklimatizace je běžný proces, kterým se tělo přizpůsobuje nižšímu obsahu kyslíku a překonává změny chemických procesů, které vyvolává výška. Je to pomalý proces, který trvá celé dny.
Základní normální fyziologické změny, které se vyskytují u každé osoby při výstupu do větších výšek:
Hyperventilace (rychlé a prohloubené dýchání)
Pocit nedostatku kyslíku při námaze
Zvýšené močení
Změna rytmu dýchání během noci
Časté noční probouzení
Zvláštní sny
Při výstupu atmosférou se snižuje barometrický tlak (i když vzduch stále obsahuje 21% kyslíku) a každý nádech obsahuje stále méně molekul kyslíku. Člověk proto musí pro přijetí kyslíku vynaložit více energie, zejména rychlejším dýcháním. Tento fakt se projevuje zejména při námaze, například při chůzi do kopce. Tohle je normální stav, dokud pocit nedostatku kyslíku rychle mizí při odpočinku. Bohužel však dochází k tomu, že schopnost krve absorbovat a přenášet kyslík se s klesajícím množstvím kyslíku stále snižuje. To znamená, že ať dýchá člověk rychle jak chce, ve velkých výškách není možné udržet normální hladinu kyslíku v krvi. V průběhu aklimatizace probíhají v látkové přeměně a rovnováze tekutin dramatické změny. Řídící osmotické centrum, které zjišťuje ”koncentraci” krve se nastavuje na koncentrovanější úroveň. Výsledkem je výšková diuréza, při které se ledviny zbavují tekutin. Důvod tohoto nastavení není znám, ale dochází ke zvýšení hematokritu a zřejmě k určitému zlepšení schopnosti krve přenášet kyslík. Můžete očekávat, že půjdete během noci několikrát močit, což je ve výšce běžné. Pokud ne, může to být proto, že jste dehydratováni, nebo aklimatizace neprobíhá správně. Trvalá hyperventilace má za následek výrazné snížení hladiny oxidu uhličitého (běžného produktu metabolismu) v krvi. Přítomnost oxidu uhličitého v krvi dává mozku signál k dýchání (nedostatek kyslíku je mnohem slabším signálem, je "konečnou bezpečnostní pojistkou"). Dokud jste vzhůru, dýchat nezapomenete, ale v noci se v důsledku zpožděné komunikace těchto dvou ”dechových center” v mozku vytvoří zvláštní rytmus dýchání. Periodické dýchání sestává z cyklů normálního dýchání, zadržování dechu a zrychleného dýchání. Zadržování dechu může trvat 10-15 sekund. Toto nesouvisí s AMS. S aklimatizací se může zlepšit, ale většinou nezmizí až do sestupu.
Periodické dýchání může u trekařů vyvolat pocity nejistoty:
- pokud se probudí během fáze zadržování dechu a uvědomuje si, že přestal dýchat
- pokud se probudí v hyperventilační fázi po zadržení dechu a má strach, že nemůže dýchat a má VOM, HAPE
-pokud se probudí a zjistí, že jeho soused přestal dýchat.
Ve všech těchto případech se během momentu dýchání vrací do normálu. Pokud působí periodické dýchání obtíže, může pomoci acetazolamid.
Autor: MUDr. Petr Machold
Zdroj: www.horska-medicina.cz
 |
Zdravověda na horách 
