 Bouřky se vyskytují v horských oblastech častěji než v nížinách, v Alpách pak především podél severního a jižního okraje pohoří. Každý horolezec se maximálně snaží, aby ho v exponovaném horském
terénu nezastihla bouřka. A když u k tomu dojde, aby alespoň učinil veškerá možná bezpečnostní opatření. To se týká zejména vyhledání vhodného místa v terénu, kde je nebezpečí zasažení bleskem relativně nejmenší.
Blesk, charakteristicky klikatý a rozvětvený čárový elektrický výboj, je v podstatě považován za vědecky vysvětlený. Je to výboj mezi elektricky opačně nabitými mraky nebo mezi mraky a zemí. Přestože vzduch je poměrně dobrým izolátorem, přece jen může za určitých okolností vést elektrický proud, a to v případě, že v důsledku vzniku velmi silného elektrického pole dojde k jeho ionizaci.
Velikost elektrického náboje ve vzduchu závisí na počasí. Na zemském povrchu převládá náboj záporný, zatímco v atmosféře kladný. Když se nestabilně vrstvené vzduchové masy zvednou do velké výšky a náležitě ochladí, vytvoří se podmínky pro vznik bouřky. Kondenzace vlhkého vzduchu ve výšce zesiluje vzestupné proudy vzduchových mas a tím se také zvyšuje rozdíl ve velikosti zmíněných elektrických nábojů. Vzestupné vzduchové proudy vytvářejí typické bouřkové mraky, které lze vcelku dobře rozpoznat podle velké výšky a nápadně zploštělého tvaru horního okraje, připomínajícího kovadlinu.
BLESK
Úder blesku do stanu
Stan poskytuje solidní ochranu před deštěm a větrem, nikoliv však před úderem blesku!
Zkouška Adac, provedená na Technické univerzitě v Mnichově roku 1980, ukázala, že stany jsou při bouřce opravdu nebezpečné. Uměle vyvolané blesky v elektrické laboratoři opakovaně zasahovaly nejvyšší stanovou tyč a z ní pak vždy přeskočily na pokusnou figurínu, umístěnou uvnitř stanu. Jak bylo ověřeno, tuto smrtonosnou dráhu elektrického výboje zapříčiňují dnes běžně používané plastové patky stanových tyčí, které brání svedení blesku do země. U stanu tedy chybí bleskosvodový efekt.
Konstrukce moderních kupolovitých stanů sice vizuálně připomínají Faradayovu klec, ale ve skutečnosti jí nejsou - nemají dostatečně husté „mřížoví“.
Zkratový můstek
Blesk si vždy hledá cestu nejmenšího odporu. Hledá-li horolezec ochranu před bouřkou v těsném skalním výklenku, je to téměř stejně nebezpečné, jako kdyby se schoval pod samostatně stojící stromy. Blesk, který případně v blízkosti udeří, bude přednostně sledovat mokrý povrch skály. Výklenek jeho vodivou cestu přerušuje. Pokud v něm nikdo nestojí, tak musí pokračovat dál po skále. Jestliže se však ve výklenku nachází člověk, poslouží blesku jako vodivý most. Protože blesk při tom přeskočí krátký úsek vzduchem, je zcela na místě odborný termín „Zkratový můstek“.
Za bouřky bychom se tedy rozhodně neměli zdržovat ani ve skalních výklencích, ani ve vstupních otvorech jeskyně ( vč. plechových bivaků ).
Zdroj: Bezpečnost a riziko na skále a ledu
vydalo nakladatelství Freytag & Berndt
www.freytagberndt.cz
 |
Bezpečnost a rizika 
