|
V Itálii je vyhlášeno 306 chráněných celků a z toho je 20 národních parků. Na území Alp jsou čtyři. Jako první byl v Itálii vyhlášen v roce 1922 NÁRODNÍ PARK GRAN PARADISO. Dalšími alpskými národními parky jsou Stelvio, Val Grande a Dolomiti Bellunesi.
1. GRAN PARADISO
Rozloha národního parku je 730 km2 a zasahuje do regionu Aosta a Piemont. Zpočátku byl pouze loveckou rezervací, později soukromou honitbou savojských králů.  Viktor Emanuel II se jako první rozhodl zachránit kozorožce před vyhubením a zakázal jejich lov. Jeho nástupce, Viktor Emanuel III. věnoval území italské vládě a v roce 1922 tak vznikl první italský národní park Parco Nazionale del Gran Paradiso .
Momentálně se v parku odhaduje na 4000 kusů kozorožců a 3500 kamzíků. Většinou se zdržují nad hranicí lesa, ale v zimě a na jaře sejdou i do údolí a dokonce v listopadu či prosinci můžete mít štěstí a vidět působivý souboj samců o samici. K dalším zástupcům vzácných živočichů patří orel skalní, bělokur či kavče žlutozobé. Alpské květiny jsou zde hojně zastoupené a nechybí ani zvláštní druhy. Většinu si můžete prohlédnout v botanické zahradě v údolí Cogne. Geologicky se tato oblast řadí do Vnitřních krystalických Alp a je tvořena horninami různého věku a původu. Nejčastěji je to vrstvená rula, která vznikla z žuly nebo dioritu.
Orograficky spadá Gran Paradiso do Grajkých Alp s nejvyšším stejnojmenným vrcholem Gran Paradiso (4.061 m). Tento vrchol je známý svými typickými kamennými věžemi a je také považován za jednu z nejdostupnějších čtyřtisícovek.
Na Grand Paradiso je nejlepším výchozím místem městečko Pont v údolí Val Savarenche a z Cogne je nejlepší start k Alta Via 2 (náročná vysokohorská túra).
Do území národního parku patří tři významná údolí: Val di Cogne, Val di Rhemes a Val Savarenche. Všechny jsou vytvarována ustupujícími ledovci, a proto jsou poměrně úzká.
Ubytovat se můžete v hotelích, kempech nebo několika horských chatách a bivaků. Stan můžete mít volně postavený pouze v době od 21.00 - 6.00 hodin ráno.
2. NÁRODNÍ PARK STELVIO
Rozloha parku je 134 000 ha a byl založen v roce 1935. Zahrnuje celé pohoří Ortles a nalezneme zde největší evropský ledovec (Ghicciaio dei Forni), který je 20 km2 velký. Přes velký turistický ruch zde můžeme vidět jeleny, srnce, losy, kamzíky, kozorožce či orly skalní. Nejméně dotknutým územím je údolí Val Zebru, kde je nejvíce divoké zvěře. Nejvyšším vrcholem je Ortler (3905 m), který vypadá jako mohutná ledovcová pyramida. Výchozím bodem k výstupu je chata Payerhütte (3020 m) po hřebenu Tabarettakamm a po ledovci Oberer Ortlerferner. Parkem také vede vysokohorská silnice přes sedlo Passo dello Stelvio (2757 m). Je to jedna z nejvýše položených a nejpozději otevíraných silnic - bývá zavřena až do července. Celé území je i historicky velmi zajímavé. Neustále zde docházelo ke střetům a válkám mezi původními obyvateli. Také období 1.světové války tu zanechalo spousty stop (horské sedlo Stilfser Joch a Passo Tonale). V letech 1915 - 1918 zde probíhala frontová linie dlouhá 450 km.
na začátek 
3. NÁRODNÍ PARK VAL GRANDE
Poté, co byly opuštěny horské pastviny a bylo zanecháno těžby dřeva, se stalo údolí Val Grande ''nejdivočejším'' koutem Itálie. Neprostupné lesy a strmé stěny se staly domovem bujné vegetace s mnoha živočichy. Ústup lidské civilizace tak dává možnost přírodě, aby se přirozeně obnovila.
Tak zní charakteristika národního parku, který byl založen v roce 1992 na ploše 145 km2. Nejedná se pouze o přírodní památku. Oblast je také známa jako ''Muzeum starověkých horských civilizací pod širým nebem''. První písemné zmínky jsou již na pergamenu z roku 970 n.l. Nejznámější vesnice Vogogna ukrývá pozůstatky římského náhrobku, připomínajícího starou římskou silnici Ossola z roku 196 n.l.
Samostatnou historickou kapitolu zde tvoří pozůstatky 1. světové války. Ze strachu před případnou rakousko-německou ofensivou, zde nechal generál Luigi Cadorna z Pallanza vybudovat mohutný obranný val, zvaný ''Cadorna Line''. Tunely, zákopy, příkopy a další systémy opevnění naštěstí nemusely nikdy prokázat své kvality. Fronta je minula.
Geologicky spadá Val Grande do Vnitřních krystalických Alp. Horniny jsou tvořeny sedimenty, magmatickými nebo metamorfními horninami. Geograficky patří do oblasti Piemont / Lepontské Alpy. Nejvyšší vrchol Monte Togano je vysoký ''pouze'' 2.299 m. To vypovídá o tom, že se nejedná o drsné vysokohorské prostředí. Příroda je kopcovitá, husté lesy se střídají se zelenými pastvinami, kde můžete spatřit srnce, jeleny ve vyšších polohách lišky nebo kamzíky.
4. NÁRODNÍ PARK DOLOMITI BELLUNESI
 Byl založen v roce 1993 na jiho-východním kraji Alp - oblast Veneto. Díky kombinaci teplejšího podnebí a alpského vysokohorského prostředí se zde nachází oblast s mimořádným přírodním přínosem. Oblast 320km2 je domovem několika desítek vzácných rostlin - endemitů. Z živočišné říše zde najdeme kamzíky, jeleny, lišky, ...
Unikátnost dokládá i geologická rozmanitost. Jižní oblasti jsou plné sedimentů, které jsou památkou na prehistorické moře. Vyšší oblasti jsou tvořeny krystalickými vrstvami, vápencem (dolomitem), ale také starobylými metamorfními horninami.
To vše jsou důvody, proč jen tento národní park turisticky velmi atraktivní a vyhledávaný. Množství horských tras nabízí mnoho variant, ze kterých si vybere nejen rodina s dětmi, ale i nároční turisté.
Zdroj informací: turistické prospekty, www.parks.it, turistický průvodce edice Rough Guides - Alpy, Jiří Šlégl a kolektiv - Světová pohoří - Evropa,Ing. Ladislav Jirásko, Otokar Simm - Alpy - rozdělení horstva, historie alpinismu.
 |
Itálie-Národní parky 
