 Před 250 miliony lety vznikly z korálových útesů a dnes se tyto bílé skály sebevědomě tyčí do nebes. Dolomity jsou součástí Východních Alp a vyznačují se zvláštními, světlými dolomitskými skálami.
Z geografického hlediska se pojem vztahuje na pohraniční oblast tří italských provincií Jižního Tyrolska, Trentina a provincie Belluno.
Charakteristické skály Dolomit jsou tvořeny zkamenělými korálovými útesy z období třetihor (před 250 miliony lety). Útesy byly tvořeny organismy a usazeninami tropického moře Tethys.
Překrýváním jaderské a eurasijské desky byl vytlačen celý alpský prostor do výšky, čímž se z Dolomit staly hory. Zajímavé je rozdílné formování jednotlivých skalních útvarů.
Masívy Schlern/Sciliar a Sella jsou tabulové hory, mezi nimiž se rozkládají náhorní plošiny jako např. Seiser Alm/Alpe di Siusi. Protikladem jsou naopak mohutné rozeklané masívy Drei Zinnen/Tre Cime di Lavaredo a Rosengarten/Catinaccio.
Základem jsou nerostné části, které jsou vulkanického původu. Lehce zvětrávají a tak vznikají trhliny a zaoblené roviny. Jediný v současnosti existující ledovec v Dolomitech je Marmolada v provincii Belluno.
Název:
Dolomity, stejně tak i dolomitské skály, získaly své pojmenování po francouzském geologovi Déodatovi de Dolomieu (1750 - 1801), který byl první kdo tyto skály popsal. Předtím byl rozšířen název "Monti pallidi" - "bledé hory". Původní hornina "Dolomit", který Dolomieu popsal, je uhličitan hořečnato-vápenatý, který je obsažen v různém množství obsažen v bílošedých horách Dolomit.
Obyvatelstvo:
V kdysi nepřístupných údolích Dolomit se dodnes udržela ladinština. Jedná se o rétorománský jazyk, který se rozvinul z lidové latiny. Před staletími byl široce rozšířen po celém území Alp, dnes se zde setkáte jen s malými rétorománskými ostrůvky (Dolomity, Graubünden).
Územím Dolomit probíhá kromě toho i jazyková hranice mezi němčinou a italštinou. V jihotyrolských údolích Gadertal/Val Badia a Gröden/Val Gardena se proto mluví všemi třemi jazyky.
Historie:
O vzniku hor a zvláštních přírodních úkazech, stejně jak o večerních červáncích Dolomitů při západu slunce, se šíří různé legendy. V legendách se objevují postavy jako měsíční princezny či trpasličí králové.
Přes Dolomity procházela v letech 1866 - 1918 rakousko-italská hranice. Oblasti Jižní Tyrolsko, Trentino, Buchenstein a Cortina patřily Rakousku. V průběhu 1.světové války (1915 - 1918), v níž byla Itálie na straně dohody, zde probíhala horská fronta. Na mnoha místech jsou stále stopy po válčení a naleznete zde i do skal vyhloubené štoly. Známý je vrchol Col di Lana, na němž došlo díky odstřelování k sesuvu.Dnes leží celé Dolomity na italském území, rozdělené do provincií Jižní Tyrolsko, Trentino a Belluno.
Historie alpinismu v Dolomitech začala v roce 1802 výstupem na Marmoladu, nejvyšší vrchol Dolomit (3.342 m.n.m.).V průběhu 19.století pokořili alpští průkopníci všechny důležité vrcholy , často za pomoci domácích horských vůdců. V roce 1867 byl otevřen Brennerský průsmyk, čímž byl pro cestující zjednodušen přístup do této oblasti. Nejdříve to byli pouze dobrodruzi, kteří objevovali neznámé, brzy je následovali zvědavci z celé Evropy, kteří zde navštěvovali bledé hory.
DOLOMITSKÝ MASIV ROSENGARTEN/CATINACCIO
Rosengarten tvoří horizontální pohled na Bolzano; je to strana bájné King Laurinské zahrady růží a plane v rudém západu slunce.
Název: Rosengarten (německy), Catinaccio (italsky), Ciadinac (ladinsky)
Německý název se odvozuje z dolomitské legendy o trpasličím králi Laurinovi, který zde měl vlastnit zahradu růží; následkem prokletí jeho krásy ji lze obdivovat pouze za soumraku. Řetězec vrcholů Dolomit je otočen na západ a plane jako žhavé uhlíky, když se odráží v západu slunce.
Hlavní vrcholy: Kessel-Kogel (3.004 m), Rosengarten-Spitze (2.981 m) Vajolet-Spitze (2.749 m), Vajolet-Türme (2.813 m), Laurinswand (2.813 m), Rotwand (2.806 m), Teufelswand (2.727 m)
Poloha: Masiv se nachází zhruba 20 km východně od Bolzana mezi údolími Tiers/Tires a Val di Fassa (Trentino); táhne se v délce 8 km od oblasti hory Schlern/Sciliar ke Karer-Pass/Passo Costalunga.
Jištěné horolezecké stezky (Klettersteige/Vie ferrate): Kesselkogel-Klettersteig, Laurenzi-Klettersteig, Santnerpass-Klettersteig, Masaré-Klettersteig
Pěší tůry: -> kolem Rosengarten: : Tschamin-Schwaige - Tierser Alpl - Rosengarten-Hütte- Tschamin-Schwaige (14 hodin)-> přes průsmyk Vajolon Pass: okružní tůra Paolina-Hütte - Vajolon Pass - údolí Vajolon-Tal - Ostertag-Hütte - Paolina-Hütte (4 hodiny)
Chaty:Antermoia-Hütte (2.496 m), Tierser Alpl (2.438 m) Grasleiten-Hütte (2.129 m), Grasleiten-Pass-Hütte (2.601 m), Gartl-Hütte (2.621 m), Vajolet-Hütte (2.243 m), Santner-Pass-Hütte (2.734 m), Rosengarten-Hütte/Kölner Hütte (2.337 m), Rotwand-Hütte (2.280 m), Paolina-Hütte (2.147 m)
DOLOMITSKÉ VĚŽE DREI ZINNEN/TRE CIME
Tyto tři vrcholy, nejproslulejší součást Dolomit, jež se vznešeně tyčí vysoko nad okolními horami, jsou skvělým místem pro neohrožené horolezce.
Název: Drei Zinnen (německy), Tre Cime di Lavaredo (italsky); Drei Zinnen znamená "tři zuby", tj. na hradním cimbuří.
Vrcholy: Grosse Zinne/Cima Grande (2.999 m), Kleine Zinne/Cima Piccola (2.857 m), Westliche Zinne/Cima Ovest (2.973 m) (Velká věž, Malá věž a Západní věž).
Poloha: Děsivě nádherné Drei Zinnen/Tre Cime se nachází mezi údolími Höhlensteintal/Valle di Landro a Fischleintal/Val Fiscalina v Sextenských Dolomitech. Hranice mezi Jižním Tyrolskem a sousední provincií Belluno prochází přes tyto vrcholy.
Feraty v oblasti Drei Zinnen:
("Via ferrata" či "Klettersteig", zajištěná horolezecká stezka s pevnými ocelovými lany, železnými schody atd., byla původně postavena vojáky za 1. světové války).
Leitern-Steig, Alpini-Steig, Dolomitenfreunde-Klettersteig, Feldkurat-Hosp-Steig.
Pěší tůry:
-Okolo Drei Zinnen/Tre Cime: Auronzo-Hütte - Patern-Sattel - Dreizinnen-Hütte (4 hodiny)
-Sestup z Sexten/Sesto: Fischleintal - Altensteinertal - Dreizinnen-Hütte (3 hodiny)
-Od chaty k chatě: Sexten - Dreizinnen-Hütte - Büllele-Joch Hütte - Zsigmondy-Hütte (6 hodin)
Chaty:
Auronzo-Hütte (2.333 m) k dosažení přes hraniční cestu; Dreizinnen-Hütte (2.405 m); Büllele-Joch Hütte (2.528 m); Zsigmondyhütte
(2.235 m)
Historie:
V období od dubna 1915 do listopadu 1917, jehož součástí byly dvě nejdrsnější zimy v historii, se rakousko-uherští a italští vojáci střetli na jižní frontě, která na východě procházela přes Dolomity. Při pokusech o prolomení, kopaly obě strany tunely pod nepřátelskými pozicemi, naplnili je výbušninami a ... Mnoho vojáků bylo zabito lavinami, sesuvy kamení nebo byli zasaženi blesky či nepřítelem.
DOLOMITKSÝ MASIV GEISLER/LE ODLE
Přírodní park Puez-Geisler/Puez-Odle je pojmenován právě podle těchto výrazných skalnatých vrcholů, kde se naučil lézt i Reinhold Messner.
Název: Geisler (německy), Odle (italsky), Odles (ladinsky)
Vrcholy: Sass Rigais (3.025 m), Furchetta (3.030 m), Wasserkofel/Sass da L´Ega (2.924 m)
Poloha: Vrcholy horské skupiny Geisler se nacházejí v Přírodním parku Puez-Geisler mezi údolími Villnöss/Val di Funes a Gröden/Val Gardena. Tato horská skupina je také často nazývána Villnösser Geisler/Odle della Val di Funes, aby se odlišila od skupiny Aferer Geisler/Odle di Èores, která se rozkládá na protilehlé severní straně údolí a jejíž vrcholy jsou nižší (Tullen 2.653 m).
Horolezecké cesty:
Horolezecká cesta Sass Rigais, horolezecká cesta Furchetta
Turistické trasy:
- Adolf Munkel Weg (5 hodin)
- Herrensteig (4 hodiny)
- Günther Messner Steig (6,5 hodiny)
Chaty:
Brogleshütte/Malga Brogles (2.054 m), Schlüterhütte/Rifugio Genova al Passo Poma (2.297 m), Gampenalm/Malga Gampen/ (2.062 m) Gschnagenhardt-Alm/ Malga di Casnago (1.996 m), Geisler-Alm/ Malga Geisler (1.996 m), Troier Hütte/ Baita Troier/ (2.250 m)
Reinhold Messner, světoznámý extrémní horolezec, který několikrát posunul hranice lidských možností, se narodil v údolí Villnöss. Vrcholy masívu Geisler označuje jako hory svého dětství.
HORSKÝ MASIV SELLA
V létě tuto oblast zaplní příznivci pěší turistiky a horolezci, v zimě je zase plně k dispozici lyžařům.
Název: Sella (německy), Sella (italsky), Sela (latinsky)
Vrcholy: Piz Boè (3.151 m ), Sass Porodi (2.952 m), Pisciadù (2.985 m), Boèseekofel/Piz da Lec de Boè
(2.910 m)
Poloha:
Horský masiv Sella se nachází mezi Hochabtei/Alta Badia a Gröden/Val Gardenou a lze jej objet přes průsmyky Sellajoch/Sella, Grödnerjoch/Passo Gardena, Campolongo a Pordoi. V zimě ho dokonce můžete celý obkroužit na lyžích - v rámci místních sjezdovek a lanovek (Sellaronda).
Horolezecké cesty:
Horolezecká cesta Pisciadù, horolezecká cesta Tridentina, horolezecká cesta Piz de Lech, horolezecká cesta Pössnecker Klettersteig, horolezecká cesta Cesare Piazetta
Příklady turistických tras:
-> Masivem Sella křížem krážem (7 hodin)
-> Okruh Naturonda (45 minut)
-> Kruhový okruh Sella (3 hodiny)
-> Výstup (Lichtenfelser-Steig) na Piz Boè (4, 5 hodiny)
Chaty:
Boè (2.871 m), Comici (2.224 m), Pisciadù (2.583m), Lec de Boè (2.198 m), Fassa (3.152m)
V zimě:
Masiv Sella je obklopen lyžařskými středisky oblasti Dolomiti SuperSki. Během jediného dne a s jediným skipasem můžete celý masiv objet po legendárním okruhu „Sellaronda" - pouze na lyžích a lanovkách.Údolí Mittagstal/Val di Mezdi, které se zařezává přímo do masivu Sella u Kolfuschgu/Colfosco, je velice oblíbené zejména u vyznavačů stylu freeride.
Autoři fotografií: Laurin Moser, Joachim Chwaszcza, Bernd Ritschel (Südtirol Marketing)
Související odkazy:
www.suedtirol.info
Ubytování v oblasti (apartmány, kempy, horské chaty)
Popis jednotlivých horských celků
Národní parky
Dopravní informace
Lyžování v Dolomitech
Na začátek
 |
Itálie-Tipy na dovolenou 
