|
Rozkládají se na francouzsko - italské hranici. Větší částí jsou v Itálii. Jejich celková rozloha je 6 900 km2, což
z nich dělá jedno z plošně největších alpských celků. Jsou součástí Vnitřních krystalických Alp.
Až do konce 19. století se zde mluvilo francouzsky. Je to poznat z místního nářečí. Pokud máte rádi dobrá vína a jste tak trošku gurmáni, rozhodně nesmíte tuto krásnou alpskou oblast minout.
Hranice západní strany pohoří tvoří řeky Durance a Guisane a spojnice sedel Col du Lautaret a Col du Galibier. Východ území spadá do Piemontské nížiny a jih tvoří řeky Ubayette, Stura di Demonte a Ubaye. Pohoří není zaledněno (výjimkou je Monte Viso). Rozděluje se na několik skupin : Orsiera, Queyron a Ramiere, Monte Viso, Chambeyron a Oronaye.
Je to území, které historicky sehrálo velmi důležitou úlohu. Kartaginský vojevůdce Hannibal přes ně roku 218 př. n. l. převedl svou velkou pěší i jezdeckou armádu (i s pověstými válečnými slony).
Nejvyšší horou je Monte Viso (3841 m). Vystupuje hodně nad okolí a vyniká tvarem. Staří Římané, přestože o horách toho moc nevěděli, tak tuto oblast znali právě hlavně díky nejvyšší hoře, protože je vididelná i ze severoitalských nížin. Je zároveň místem, kde se narodil Italský alpský klub CAI a na úpatí hory pramení jedna z nejvýznamnějších evropských řek a v Itálii nejdelší - Pád. Jde ale asi spíše o prameniště.
Související odkazy:
Národní parky
Dopravní informace
Ubytování v italských Alpách (horské chaty, kempy, apartmány)
Lyžařská střediska
Počasí
Licenční podmínky fotografií
 |