Úvod Průvodce Slovensko Slovenské hory Roháčská dolina - po hřebeni

Spolupracujeme

Roháčská dolina - po hřebeni PDF Tisk Email

Obtížnost: střední
Datum výstupu:září 2004
Mapa:
Kolika denní akce: 1den ( 7 hodin )
Převýšení: 1.750m

Výchozí a cílové místo: parkoviště u sjezdovek
Autor textu a fotografií: VHT Jeremi a Hadžim

 

 

alpská pohoříPočasí v AlpáchMapa papírováMapa Alp GooglePřidej vlastní túru

 

Z parkoviště vyrážíme po asfaltce směrem k bývalé Ťatliakově chatě (1360m). Cesta trvá alespoň třičtvrtě hodiny, ale pokud ji jdete poprvé, stále vás překvapují nové pohledy na okolní hřebeny. Stojí zato podívat se kousek za Ťatliakovu chatu na malé jezírko. Od chaty pokračujeme doleva po zelené značce až do sedla Zábrať (1656m). Jde se po docela rychle stoupající cestě a člověk se alespoň po ránu trochu zahřeje. Ze sedla pokračujeme po žluté na první vrcholek túry - Rákoň (1876). A z něj poprvé nad hranici dvoutisíc metrů na Volovec (2063m). Jediné problémy může působit vítr, ale ten v brzkých ranních hodinách není ještě tak silný. Z Volovce sestoupíme dolů po červené do Jamnického sedla (1910m) a odtud začínáme šplhat na nejkrásnější vrchol Západních Tater Ostrý Roháč (2087m). Postupně se cesta stává čím dál náročnější a v nejexponovanějších místech je odjištěna řetězy. Pozor na závratě. Na vrcholu je čas na krátkou pauzu a vychutnání si pohledů na celé Roháče a i Vysoké Tatry. Dolů sestupujeme opět po kamenech a řetězech. Dalším vrcholem v pořadí je Plačlivé (2124m). Cesta na něj sice vede kamennou sutí, ale je bezproblémová.

 

1 2 3

 

 

Další zajímavou částí cesty je hřebínek Nohavice (2051m), kde je postaveno obrovské množství kamenných mužíků. Odtud se pokračuje kousek z kopce do Smutného sedla (1962m). Zde je první možnost sestupu zpět k chatě, ale pokud zbývá ještě dost času a sil, byla by škoda to zabalit a tak pokračujeme dále sutí a po kamenech směrem na Tri kopy (2136m). Jde vlastně o trojvrchol a nejtěžší úseky jsou opět odjištěny řetězy. Dále nás čeká bezproblémový přechod přes Hrubou kopu (2166m) a poté asi technicky nejobtížnější část cesty - hřeben Baníkova (2178m) Opět jsou zde řetězy a dokonce jeden žebřík. Velká část se ale dá obejít o něco níže po vrstevnici. A z Baníkova už zbývá jen sejít do Baníkovského sedla (2040m) a odtud dolů po žluté Spálenou dolinou a kolem vodopádu zpět na parkoviště. Asi před dvěma roky jsme šli tutéž trasu, ale z Baníkovského sedla jsme pokračovali přes Pacholu, Spálenou, Salatín až na Brestovou a teprve odtud zpátky na parkoviště. I to se dá během dne zvládnout (počítat tak tři hodiny navíc), ale nutnou podmínkou je brzo vstát a doufat v pěkné počasí.

Zobrazení: 734

Komentáře (0)

RSS feed komentářů

Napiš komentář

menší | větší
security image
Opiš zobrazená písmena

busy
 
 
English German Italian Polish

Partner pro web

Banner