|
Rakouské Alpy řadíme do Východních Alp a geologicky se dále dělí na Severní vápencové Alpy, Centrální krystalické Alpy a Jižní vápencové Alpy. Hlavní hřeben Východních Alp je téměř 500 km dlouhý a začíná v sedle Splügenjoch, kde pokračuje až na vrchol Berniny a dále obloukem k severu k masivu Silvretta. Další jeho cesta vede přes sedlo Reschenpass , kde pokračuje převážně stále na východ až k Vídeňskému lesu.
|
|
|
Jak již název napovídá, tak se nejedná o Alpy v pravém slova smyslu. Je to oblá kopcovitá krajina s hustými lesy
|
|
Pouze 450 km2 velké území se nachází JZ od Vídně a právě tato snadná dostupnost z nich dělá velmi vyhledávanou oblast. Oba masívy patří do
|
|
 Jsou 1 100 km2 velké a dosahují nadmořské výšky pouze 1 400 m, proto moc nelákají náročné vysokohorské turisty. Rozkládají se na
|
|
Jsou vymezeny řekami Mur a Lavant na území velkém 4 400 km2. Jejich charakter je podobný jako v sousedních
|
|
Skupina Nockberge se nachází ve spolkové zemi Korutany a má rozlohu 3 900 km2. Geologicky spadá částečně do Severních
|
|
Má rozlohu 1 750 m2 a ačkoliv se jedná o nejlidnatější horskou oblast, tak není příliš turisticky vyhledávaná. Důvodem je menší
|
|
Pro české turisty jsou to jedny z nejbližších ''velkých hor''. Celková rozloha činí 1 250 km2 a spadají do
|
|
Charakteristický obraz zdejší krajiny je až kýčovitá kombinace krásných ledovcových jezer, za nimiž se vzpínají
|
|
Jsou 700 km2 velké. Patří k Jižním vápencovým Alpám. Spadají do spolkové země Korutany a najdeme
|
|
Nacházejí se u jižní hranice Rakouska s Itálií (Východní Tyroly) a geologicky patří k Jižním vápencovým
|
|
Velmi rozsáhlé území o rozloze 4 900 km2 představuje důležitou horskou oblast Centrálních
|
|
Celková rozloha Berchtesgadenských Alp je 1 300 km2 a rozkládají se na území německého kraje
|
|
1 100 km2 velká oblast se rozkládá z větší části v Německu. Nejvyšším vrcholem je Sonntagshorn
|
|
Jsou velké 1900 km2. Zasahují do spolkových zemí Tyrolska a Salcburska. Hranice jsou většinou vymezeny říčními
|
|
Patří k nejznámější oblasti hlavního alpského hřebene. Nacházejí se na území rakouských spolkových zemí
|
 Rozkládá se na území o rozloze 1 150 km2. Německu náleží oblast masívu Soiernspitze (2 257m). Pohoří je celkově
|
|
Jsou to dva velmi výrazné horské hřebeny, které se rozkládají na území o velikosti 700 km2. Hřeben Mieminger Kette
|
|
Nachází se v rakouské spolkové zemi Vorarlberg. Řadí se mezi Severní vápencové Alpy a jeho rozloha je 700 km2.
|
|
Stejně jako předchozí Rätikon má i Silvretta rozlohu 900km2 a většina území je také ve Švýcarsku. Její ráz je však
|
|
Rozsáhlé území 1100 km2, je charakteristické zelenými loukami, hlubokými kaňony a skalnatými štíty
|
|
Na rakouském a italském území je zastoupena jen velmi malou částí. Většina této 600 km2 velké oblasti náleží do švýcarského
|
|
Nacházejí se na rakouském a německém území. Jejich celková rozloha je 1000 km2. Oproti svým sousedům
|
|
|
Jedná se o 1 300 km2 velké území tvořené vápencem a najdeme ho jihozápadně od Vídně. Oblast se dále dělí na
|
|
 Mürzstegerské Alpy jsou vápencové pohoří, pro které jsou charakteristické holé travnaté hřebeny. Rozkládají
|
|
Masiv Hochschwabu připomíná říční "ostrov". Na severu ho obtéká řeka Salza, na jihu Mur. Západní hranici
|
|
Hraniční pohoří mezi Rakouskem a Slovinskem je tvořeno 120 km dlouhým hřebenem. Celková
|
|
Bílé vápencové masívy obklopují stejnojmennou řeku Enns, podle které je pohoří pojmenováno. Leží ve spolkové zemi Štýrsko
|
|
Rozsáhlá oblast o velikosti 1 850km2 se nachází ve spolkové zemi Horní Rakousko. Severní části jsou převážně
|
|
Bezesporu se jedná o jednu z nejznámějších alpských oblastí. Území velké 900 km2 se nachází v rakouských
|
|
Malá, ale významná horská skupina je ve stínu sousedního masivu Dachstein. 300 km2 území spadá do
|
|
Podlouhlý hřeben v rakousko-italském pomezí má celkovou rozlohu 2 200 km2. Rakousku však náleží
|
|
Území o rozloze 300 km2 patří větší částí k Itálii a je vklíněno mezi Dolomity z jihu, Zillertálské
|
|
Velmi malá rozloha necelých 250 km2 nabízí klidnou a nenáročnou turistiku po travnatých
|
|
Rozlohu 350 km2 tvoří dva vysoké a strmé samostatné masívy. Severní Loferer Steinberge
|
|
Nachází se v Tyrolsku a má rozlohu 350 km2. Geologicky patří do Severních vápencových Alp a jedná
|
|
Poměrně malé a nízké území 350 km2 velké se nachází ve spolkové zemi Tyrolsko. Severní hranice je tvořena
|
|
Dalo by se říct, že Tuxské Alpy (někdy se uvádí předhůří - do roku 1984 se nazývaly Tuxské Předalpy )
|
|
Větší část z 2 100 km2 velkého území se rozkládá v rakouské spolkové zemi Tyrolsko (Stubaier Alpen) a
|
|
Rozkládají se na území Německa (Allgäu) a Rakouska (Vorarlberg, Tyrolsko). Řadíme je pod Severní vápencové
|
|
900 km2 velké území se rozkládá převážně na severu Švýcarska, v celém Lichtenštejnsku a části rakouského Vorlarlbergu.
|
|
900 km2 velké území je od ostatních celků výrazně odděleno. Díky tomu jeho hřebeny působí skutečně impozantně.
|
|
Malá horská skupina s rozlohou necelých 550 km2. Nachází se na hranici Rakouska a Švýcarska. Nejvyšší vrchol
|
|
Nacházejí se na italském (Alpi Venoste) i rakouském území (větší část) a celkem zabírají 2 850 km2. Díky své vysoké
|
|
Ing. Ladislav Jirásko, Otokar Simm - ALPY - rozdělení horstva, historie alpinismu ;
|
|
|
|
|
|
Rakouské Alpy
