|
Jsou nejvyšší a nejznámější pohoří ve Slovinsku. Jejich celková rozloha je 5300 km2.
Dělí se na dvě části. Západní Julské Alpy (pouze území Itálie - Alpi giulie) a slovinské Východní Julské Alpy. Na severu jsou Julské Alpy údolím Kanaltal a údolím řeky Sávy odděleny od Karnských Alp a Karavanek, na východě na ně navazují Kamnické Alpy a západní hranici tvoří řeka Fella, Friulská plošina a údolí řek Nadiže a Soče. Jižní hranice je nepřesná a velmi komplikovaně by se definovala. Ale dalo by se říci , že přechází do pohoří Kras, které je rozsáhlým labyrintem menších na Julské Alpy navazujících pohoří. Celá oblast má velmi bohatou historii. Je to s největší pravděpodobností jediná oblast Alp, která byla pojmenována již v antických dobách a dostala jméno podle římské osady Forum Iulii, kde vládli Juliovci.
Julské Alpy jsou pravlastí Slovanů asi od 6. století našeho letopočtu. Z této doby se zachovalo také mnoho pověstí, které se váží k horám. Od 12. století se rozvíjí pastevectví a v 15. a 16. století se v údolí Trenta a okolí Bohinsjského jezera rozvíjí železářství. Již od středověku se tu často bojovalo. Naposledy za první a druhé světové války.
Julské Alpy dělíme na několik skupin : Mangrt - Jalovec (soused italské části Alp). Významnými vrcholy jsou například Mojstrovka a Bavški Grintavec.Na jihu navazuje skupina Kaninu, kde je jediný opravdový ledovec Julských Alp ( pod Kaninem ale na italské straně masívu). Z vrcholů jmenujme. Prestreljenik, Rombon a Jerebicu. Dále je tu velmi turisticky lákavá skupina Razoru a Prisojniku a na ni navazuje druhá nejvyšší část slovinských Julských Alp, skupina Škrlatice - Martuljeku. Jedná se o výbornou horolezeckou oblast. Nejvyšší skupinou je Triglav. Kromě symbolu Slovinska zde nalezneme Cmir, Rjavina, Kanjavec a další. Poslední skupinou je hřeben Bohinjských hor a Krnu. Julské Alpy jsou spojovány také se jménem průkopníka alpského horolezectví a propagátora těchto hor Julia Kugyho. V sedmnácti podnikl první výstup na Triglav a následovala celá řada prvovýstupů na další vrcholy. Napsal knihu "Ze života horolezce", která je již považována za kultovní a patří k základním kamenům horské a horolezecké literatury.
Vrcholy:
Triglav (2864 m), Jof di Montasio (2753 m), Škrlatica (2740 m), Mangart (2678 m), Jôf Fuart (2666 m), Jalovec (2645 m), Razor (2602 m), Monte Canin (2587 m), Prisojnik (2547 m), Rjavina (2532 m), Špik (2472 m), Krn (2244 m).
Související odkazy:
Ubytování ve slovinských Alpách
Národní park
Dopravní informace
Lyžařská střediska
LICENČNÍ PODMÍNKY FOTOGRAFIÍ
 |
Slovinské Alpy 
