Charakteristika: VHT, zajištěná cesta
Obtížnost: 3-4 těžká
Celkem převýšení: 1397 m
Pohoří: Julské Alpy
Oblast: Ffriuli - Venezia Giulia
Datum výstupu: červen 2004
Mapa:
Výchozí místo: Sedlo Nevea
Kolika denní výprava: 3 dny
Datum výstupu: červen 2004
Autor textu a fotografií: www.supervht.com
    
Ze sedla Sella Nevea - od hotelu stoupáme směrem ke sjezdovce a přímo po ní nudně až ke stěně spadající z vrcholu Bila Pec - 2146 m.n.m.Jdeme podél stěny ( dost vody ze skal ) kde vede cesta k viditelné budově konce lanovky.Kolem pěkné kapličky ( vděčné fototéma s Jóf di Montasio v pozadí ) k velké chatě Gilberti - 1850 m.n.m. ( otvírali jí když jsme další den odcházeli ).Dole na terase je vstup do Winterroomu vybaveného kamny,6 postelemi a dekami.Je otevřen jen když je chata zavřená.Na vršek Bila Pec na který se vydáváme ještě týž den je lehký výstup přes sedlo Sella Bila Pec.Výhled z vrcholu je parádní především na Jóf Di Montasio - 2753 m.n.m. , pyramidu Jóf Fuart - 2666 m.n.m. , Mangart - 2687 m.n.m. atd.Bivakujeme na terase chaty Gilberti protože venku je krásně a do temné kobky bivaku se nikomu nechce,snad jen Láďovi.Zvláště večer byl super výhled .
Na Canin je část cesty vedoucí do sedla Sella Bila Pec stejná, další část je však daleko těžší.Pod stěnu ( dosud pořád po sněhu - 1 metr tvrdého ) jsme šli asi 2 hodiny.Na začátku ledovce jsme nasadili mačky a velmi strmě - 45 ° stoupali ke skalám,kde jsme netrefili nástup na velmi těžkou ferratu Julia al Canin ,a tak jsme si to dali přímo severní stěnou,vysokou cca.350 metrů.Terén byl místy až 3.UIAA a bylo tedy nutno zajistit se lanem na jednom úseku. Skála je zde dost lámavá a nestabilní. V tom už nás dohnali mraky a začlo lejt jak z konve.
Záďa s Jirkou to vzdali a vrátili se hledat nástup na daleko bezpečnější ferratu.Vylezli jsme přímo u kříže za nulové viditelnosti,jen se rychle vyfotili a mazali za bouřky !!! na ferratu a sestoupit.Na hřebeni jsme potkali stoupající kluky kteří se vyškrábali kletterstiegem.Ferrata by se mě líbila kdyby bylo hezké počasí.Takhle jsme jí sjeli téměř bez zajišťování až na ledovec.Tím pozadu sestoupili a v dešti,kroupách na sněhu švihali zpět k chatě.
Je to ovšem poměrně daleko a tak jsme byli totál durch.Hřebenovku na Pizzo di Carnizza jsme tedy museli z důvodů počasí odmítnout - škoda.V boudě jsme se dali trochu do kupy a celkem znechuceni sestoupili k autům do sedla Sella Nevea a odjeli domů.Vzhledem k počasí při výstupu a zvolené velmi těžké cestě která má s VHT pramálo společného si myslím , že to byl nadlidský výkon
na začátek 
 |
Friuli-Venezia Giulia 
