 V našem seriálu o úspěšných českých outdoorových firmách jsme tentokrát zajeli do východních Čech, kde sídlí společnost Warmpeace.Vyzpovídali jsme spoluzakladatele a majitele Pavla Habětína, který nám prozradil, jak to vše začalo a na co se můžeme těšit do budoucna. Dosavadní výsledky jeho práce nás všechny můžou zahřát, a to nejen z toho důvodu, že vyrábí péřové bundy a spacáky, ale hlavně díky jeho poctivému přístupu k práci.
Historie firmy Warmpeace začala v roce 1986, tedy tři roky před revolucí. Jak se tehdy dalo podnikat?
V těch začátcích to rozhodně nebylo podnikání v pravém slova smyslu. Spolu s manželkou jsme začali šít péřové bundy a spacáky, protože v té době to byl jediný způsob jak se k takovým věcem dostat. V obchodech se to moc neprodávalo a na „západ“ se nemohlo.
Nejprve jsme šili jen pro nás, potom pro rodinu, kamarády, kamarády kamarádů, atd ….. Bavilo nás, že tvoříme něco, co se líbí a zároveň to byl i vítaný vedlejší příjem, díky kterému jsme mohli cestovat a jezdit do hor. Krásně se to doplňovalo.
Znamená to, že jste z krejčovské profese?
To rozhodně ne. Já jsem vystudovaný učitel a manželka je aranžérka.Vše jsme se učili za pochodu a probíhalo to metodou pokusů a omylů. Ušili jsme si například spacák, někomu se líbil a chtěl ho taky. Tak já jsem mu řekl: „Když si přineseš peří po babičce, také ti ho ušiji.“
Tímto způsobem jsme to rozjížděli, aniž bychom věděli, že něco rozjíždíme.
Postupem času jsme se tím už skutečně živili a na každý den jsme měli v kalendáři jedno jméno. To znamenalo došít jeden spacák nebo bundu. Za bolševika, byla veliká poptávka po kvalitním outdoorovém zboží a lidé z celého Československa neváhali jet až k nám, zapsat se do seznamu a čekat rok a půl. Neskutečné a ve srovnání s dnešní přesyceností se tomu už ani nechce věřit.
Předpokládám, že po revoluci jste se do toho pustili naplno.
Přesně tak. Měli jsme hromadu nadšení a ideálů, a tak jsme si založili živnost. Zpočátku jsme ještě šili na zakázku pro konkrétní zákazníky, ale v roce 1991 jsme se si pronajali továrnu a poprvé začali šít ve větším, tedy pro obchody. To už bylo pod značkou Warmpeace.
Jak moc bylo těžké prosadit se v obchodech?
Lidé kteří zakládali v Československu outdoorové obchody jsou ze stejného turisticko- lyžařského podhoubí jako my. Díky tomu jich většinu velmi dobře znám, potkáváme se třeba někde na lyžích, na horách a máme velmi přátelské vztahy. I když jde o velmi tuhou konkurenci.
Platí tato strategie i pro zahraniční trhy?
Vždy upřednostňuji kontakt s každým prodejcem. Osobně se znám s obchody za polárním kruhem, ve Skandinávii, v Německu …. Je to fantastická zkušenost a spolupráce, byť je to prodej po kusech a ne po kontejnerech.
Konkurence nadnárodních společností musí být obrovská. Jaký je Váš recept na tento boj?
Není to tak dávno, kdy jsme měli našlápnuto stát se také tzv. velkou firmou. Byla to myšlenka mít široké administrativní zázemí, prodejní oddělení, silný marketing, … To vše stojí strašně peněz a je to vize pro silného investora, který musí stále hledat levnější produkci a nové trhy. Vím, že to ve velkém obchodě takto funguje, ale vnitřně na to odmítám přistoupit.
Rozhodl jsem se a snažím se udržet náš původní koncept založený na osobním přístupu jak k výrobě, tak k zákazníkům. Pokud bych se stal „pouze investorem“, tak by mě tato práce nebavila. Už by to nebyl ten Warmpeace, který mám rád.
Tak to je pro nás, zákazníky, dobrá zpráva.
Hlavní složkou výrobků Warmpeace je peří. Není už překonané?
Na peří nedám dopustit, a proto je základem našich spacáků a bund.
Má výborné tepelně izolační vlastnosti a dokáže absorbovat velké množství vlhkosti, aniž by to uživatel poznal.
Pokud budete spát v péřovém spacáku, tak peří bude postupně zadržovat vlhkost, která z Vás vychází. Je pravda, že s přibývající vlhkostí peří těžkne a pozvolna ztrácí své izolační vlastnosti, ale tento proces trvá velmi velmi dlouho. Po celou tuto dobu budete spát v suchu.
Spacák ze syntetického vlákna má oproti péřovému dvě velké nevýhody:
1) Pro dosažení srovnatelné tepelné izolace potřebuje daleko více plnícího materiálu. Takový spacák je vždy objemnější a těžší.
2) Umělé vlákno se daleko dříve nasytí vlhkostí a celý spacák se snadno zapaří. Komfort spaní v suchu se tak dramaticky snižuje.
Znamená to, že ideálním počasím pro péřové spacáky jsou hlavně mrazy?
Peří je přírodní materiál a je do každého počasí. Vyrábíme silné zimní, ale i letní péřové spacáky, které jsou velmi lehké a přitom zaručí dokonalý komfort spaní.
U spacích pytlů se udává teplotní rozmezí. například +2°C / -16°C. Jak se tyto údaje měří?
Jedná se o laboratorní měření nikoliv na člověku, ale na figuríně. Ta má nastavené určité senzorické parametry, které odpovídají normovanému nároku na tepelný komfort průměrného Evropana, který je navíc v dobré fyzické a psychické kondici.
Měření probíhá v laboratoři, to znamená v pokojové teplotě. Není to reálný test v reálném mrazivém prostředí.
Jak tedy k těmto hodnotám dospěli.
Výsledkem měření je tepelná prostupnost, termodynamika jednotlivých materiálů a teprve z té se odvozuje teplotní rozsah spacáku.
Pravda je, že z tohoto postupu vychází nesmyslně nízké extrémní teploty. Pokud by si někdo vybral spacák pouze na základě tohoto parametru, tak bude strašně zklamaný.
Proč tedy výrobci používají tuto metodiku?
Je to nepovinná evropská norma, kterou však využívají všichni výrobci. Je možné podle toho porovnat jednotlivé firmy, respektive termodynamiku použitých materiálů.
Nevypovídá to však o tom, jak se bude konkrétní člověk cítit v konkrétním prostředí.
Jak tedy vybrat spacák, ve kterém nám bude teplo?
To co člověka udržuje v teple, je jeho vlastní tělo. Tím se tam topí. A to jak je tělo výkonné záleží na jeho bazálním metabolismu.
Při výběru vhodného spacáku je důležitá vlastní zkušenost s různými spacáky v konkrétním prostředí. Prodejci v outdoorových obchodech rádi přidají i svou zkušenost, aby pomohli ve výběru. Je to velice individuální záležitost.
Tak teplo už máme a co vlhkost? Do jaké míry se u spacáků vyplatí investice do vodě nepropustných TEX membrán.
Princip všech tzv. TEX membrán je shodný. Mají být vodo nepropustné a zároveň být prodyšné. Skloubit tyto dva protiklady je obtížné, a proto se současné materiály liší kvalitou a životností. Jejich princip je však stejný.
Zákazník si proto musí uvědomit, že daň za stálou ochranu proti vodě, je stálé snížení prodyšnosti. A pokud je spacák neprodyšný, tak je k ničemu a je úplně jedno, že je vodotěsný.
Nastává tedy otázka, zda spacák budu často využívat ve vlhkém prostředí. Pokud ano, tak investice do těchto materiálů má své opodstatnění.
Takže takový spacák bude asi výrazně dražší a pouze na úzce specializované použití.
Přesně tak. Spacák bez TEX membrán má daleko širší využití, bude vždy lehčí, mnohem prodyšnější a pokud bude pršet, tak si můžete vlézt do žďáráku nebo do stanu.
 |
Vybaveni na hory 
